Tiskové zprávy

Pivovarský kalendář se s přestávkami vydává již 135 let

Praha 21. ledna 2009 – Pivovarský kalendář v podobě kapesních vydání má 135 let dlouhou tradici. Pivovarský kalendář 2009, který vydal Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze a na jehož vydání se podíleli především redaktoři odborného měsíčníku Kvasný průmysl, nabízí na více než 300 stranách především Kalendárium, které obsahuje výročí významných osobností pivovarského, sladařského a chmelařského odvětví a také významných historických události pivovarského průmyslu u nás. Pivovarský kalendář již tradičně uvádí nejnovější statistická data o pivovarství a sladařství u nás i ve světě a také adresář pivovarů, sladoven a vybraných institucí působících v pivovarském průmyslu. Nalezneme v něm rovněž přehledný seznam soutěží piv a jejich vítězů v roce 2008. Kalendář však má také část, kterou oceňuje především odborná veřejnost. Tvoří ji články o surovinách nezbytných k výrobě piva, a především odborné statě o pivu a jeho výrobě. Ty představují výsledky nejnovějších výzkumů vědeckých a odborných institucí činných v pivovarství. V kalendáři nalezneme rovněž informace o legislativě nebo některé zajímavosti z historie pivovarství u nás.

„Pivovarský kalendář není jen souhrn faktů a zajímavostí z pivovarského průmyslu, ale je to svým způsobem zrcadlo toho, co se v domácím pivovarství, sladařství i chmelařství událo a na co bychom v dnešním shonu díky jeho kalendáriu neměli zapomenout,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Fakt, že obsahuje nejen důležité statistické údaje a přehledy, ale také odborné statě, z něj dělají cenný zdroj informaci nejen pro odbornou veřejnost, ale i ty, kteří se o pivo a pivovarství hlouběji zajímají,“ dodal Jan Veselý.

Problematice historie pivovarských kalendářů se podrobněji věnuje Dr. Zbyněk Likovský, CSc.
Podle něj první vydání předchůdce pivovarského kalendáře, jak jej známe dnes, vyšlo na rok 1874 v Praze o rok dříve pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Obsahoval např. Seznam pivovarů a sládků v Čechách a Seznam pivovarů na Moravě. Již tehdy se v kalendáři objevila stať Pivovarnický průmysl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly však jedno společné – snažily se především odborné veřejnosti nabídnout teoretické i praktické informace z pivovarství. Proto v nich často nalezneme články odborníků, kteří významnou měrou ovlivnili úroveň výroby piva u nás a zasloužili se o jeho věhlas doma a v zahradě. Po určitou dobu u nás kalendáře vycházely rovněž v němčině, aby byly k dispozici širšímu okruhu odborníků působících v pivovarství. Významnou roli pro existenci kalendářů sehrála též skutečnost, že kalendáře byly těsně spjaty s odborným časopisem pivovarníků a sladovníků Kvas, předchůdcem dnešního Kvasného průmyslu.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. O jejich obnovu se po 48leté přestávce zasloužili tehdejší výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Antonín Kratochvíle a ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., PhDr. Karel Kosař, CSc. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998 a od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.
 

kategorie: Tiskové zprávy
Dolní navigace